Stát je institucí (či organizací) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). Max Weber definuje „stát“ jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie. Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria stálé obyvatelstvo,vymezené státní území,státní moc vláda a státní aparát,schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.Druhy státu lze rozlišit například podle těchto kritérií: podle suverenity 1.svrchované státy2.nesvrchované (závislé) státypodle způsobu vlády (zdroje moci) 1.demokratické státy2.diktaturypodle hlavy státu (státní formy) 1.monarchie2.republikapodle uspořádání státu 1.unitární stát2.federace3.konfederacepodle idejí 1.národní – národ má výsadní postavení2.občanský – občané státu mají stejná právaZvláštním případem jsou také personální unie a reálné unie.Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl: nábožensko teleologická - stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším.teorie moci - představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozenýprávní teorie - vidí stát jako právní výtvor 1.teorie patriarchální - vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti2.patrimoniální teorie - ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví3.smluvní teorie - dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu4.teorie právního státu - založená na odmítnutí dualismu státu a práva, resp. jejich ztotožněníteorie etická - usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutnýteorie psychologická - lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa, výtvor přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují.